Ahojky pahojky!
Znáte ten pocit, když si něco hrozně moc přejete, něco vás hrozně moc baví, ale nemáte vůbec odvahu pomyslet na to, že by to mohlo třeba jednou vyjít? Že by se vám mohl splnit sen?
Posledních 7 let svého života mě táhnou média. Chtěla jsem studovat žurnalistiku, ráda píšu, ráda mluvím, ráda se předvádím. Ono asi není divu, když jsem 4 roky chodila do dramaťáku, 5 let do hudebky, vyhrávala recitační soutěže. Ve škole milovala slohy a neustále psala na něco recenze, úvahy. Jsem teatrální tvor a moji touhu "exhibovat" neuneslo více lidí v mém okolí. Mnohdy mi to bývalo vyčítáno, ale já se omezovat nedokážu. Ne v tomto ohledu.
Nemám problém mluvit, bavit se s lidmi, dělat prezentace, přednášet. Takže když jsem nastoupila do rádia jako hosteska, nejvíce mě na té práci táhla právě ta možnost být vidět, mluvit, mít živé vstupy do éteru, občas se pobavit s moderátory i ve studiu.
Když mi jednoho dne bylo řečeno, že mám hrozně zajímavý hlas, jestli bych nechtěla zkusit jít na hlasové zkoušky, moc dlouho jsem neváhala a šla. Nervozita? Ale kdéže! Od té doby už nějaký ten čas uběhl a já dostala nabídku. Nabídku o které se mi ani nikdy nesnilo. Nabídku, která mi splnila můj sen.
V sobotu jsem byla poslána do rádiového studia na zaškolení v "oboru" moderátor! Měla jsem zjistit, jak to všechno funguje, když se vysílá, jak se co ovládá, jak se co dělá. A k tomu jako bonus jsem měla několik vstupů do éteru. Pocity? PANEBOŽE, JÁ SE ZBLÁZNÍM! Tak nějak jsem totiž za ty bezmála dvě hoďky přišla na to, jak je práce moderátora náročná. Co všechno člověk musí ovládat, zvládat. Mluvení by takový problém nebylo, ale ta technika. Ovládat mikrofon, mixovat písničky a znělky, vkládat do playlistu víkendové tipy, uvádět víkendové tipy a ještě vymýšlet náměty na to, co do toho éteru říct a hlavně jak to říct, aby člověk nemluvil krátce, ostravsky, neslušně a zároveň byl aspoň trochu poutavý...! To tam tak stojíte, víte že za minutu a půl musíte vysílat a máte okno a vůbec netušíte, o čem budete mluvit!
Kalhoty - F&F, halenka - Orsay, kabelka - H&M, tričko - New Yorker, naušnice - Ebay, boty - CCC |
Takže po těch dvou hodinách, kdy jsem si hrála na moderátorku, jsem odcházela totálně vyklepaná a zdrclá. Ono se asi není čemu divit, žádný učený z nebe nespadl, a je naprosto normální, že po hodině neumím pracovat s mixážním pultem, ale moje dušička perfekcionisty hrozně trpí pokaždé, když si vzpomenu, jak jsem se tak hrozně soustředila na přepínání zvuku a zapínání mikrofonu, že jsem úplně zapomněla do toho mikrofonu mluvit, a tak se éterem na pár vteřin neslo ticho :D
Možná, že po sobotě už žádné "příště" nebude, protože nejsem přirozený talent, co by všechno zvládl napoprvé. Možná, že to bylo moje poprvé a naposled, ale i tak to pro mě byla hrozně zajímavá zkušenost a splněný sen a zároveň vystřízlivění, že být spíkrem není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát!!