Outfit 9.7 Be polite

Zrovna nedávno jsem se setkala s hrozně zajímavým názorem na nás ženy. A to takovým, že si prý už nezasloužíme, aby se k nám muži chovali jako k dámám, plnili své gentlemanské povinnosti, opečovávali nás, otvírali nám dveře, pomáhali do kabátu. Proč?

My, ženy se velmi snažíte být plnohodnotnými parťáky mužů - chceme mít stejný plat, stejné pracovní postavení, chceme, aby nás lidi brali, uznávali. Nechceme být pouhý objekt zájmů a tužeb muže. Takové to stvoření, na které se hezky kouká a následně se TO hezky postará o domácnost a děti...

Ženy jsou v dnešní době emancipované a snaží se zbavit závislosti na mužích. Chtějí být samostatné. To nepopírám. Sama se považuju za ženu, kterou děsí představa závislosti na muži. Nedokážu si představit, že bych byla celoživotně závislá na nějakém svém příteli/manželovi.Že bych celé dny vysedávala doma, starala se o domácnost a rodila děti. Tento model života považuji za zastaralý a ztotožnit se s nim nedokážu. I když proti gustu....Jsem žena, která miluje výzvy, která hrozně ráda něco dokazuje, která chodí do práce, studuje, do toho ještě zvládá vařit, uklízet, psát blog, chodit na školení, randit... Jsem žena, která sní o kariéře, ale taky o muži po svém boku - muži, který se s ní sestěhuje, vezme si ji. Nepotřebuju mít velkou rodinu, spoustu dětí - rozhodně ne teď. Vidina manželství a zároveň kariéra je to, čeho chci dosáhnout. Jednou chci dosáhnout velkých věcí, ale zároveň mít po svém boku oporu, muže, který bude můj životní styl tolerovat, bude s ním souhlasit, ale zároveň mě bude stále považovat za tu křehkou dívku, která potřebuje mít po svém boku svého gentlemana, který ji podrží dveře, vezme tašky, pustí ji do dveří, nabídne rámě....

Vím, že se my ženy snažíme osamostatnit, to však, ale neznamená, že už nemůžeme být považovány za ženy - že nám muži nemůžou kupovat dárky, platit za nás (samozřejmě že ne všechno a vždy), oblékat nám kabát. Gentlemanů, kteří by měli to správné vychování ubývá - nemyslím si, že by to bylo tím, že by dnešní generace byla ochuzená o lekce slušného vychování. Myslím si, že muži ty zásady slušnosti znají, ale přece daleko pohodlnější je, se nesnažit, nic nehrotit, ženě nepomáhat. "Proč bych měl nosit ženské těžký kufr, když chce dostávat stejný plat jako já?"No ono proč ne. Stále jsme to my, které jsme ta křehká stvoření, které muži potřebují. Kdo jiný by jim rodil děti, kdo jiný by je opečovával v dobách nejhorších - když mají rýmečku. Kdo jiný by jim uklízel domácnost, vařil, pral, dělal krásný "doplněk" na večírcích a fotkách? Já vím, že by mi muži mohli oponovat, že to zvládají sami, ale většinou to jsou světlé výjimky. A není to tak úplně ono. Navíc se domnívám, že i když emancipace vládne světu, jsou stále určitá odvětví života, kterým by měla vládnout žena - vaření, starost o domácnost, organizování, praní, starost o rodinu... Stejně jako muži by měli zvládat domácí práce a zároveň zahrnovat ženy romantickými gesty, květinami, polibky, ve společnosti by ženu měli představit, věnovat se ji, pomoct ji případně do kabátu, vzít ji těžké zavazadla, příležitostně za ni zaplatit, pozvat ji na večeři, donést kytku...

Ono totiž není nic hulvátštějšího, než když se taháte s obrovským kufrem do vlaku a stádo chlapů vás sleduje, jak se snažíte kufr velký jako půl mamuta zvednout a dát do zavazadlového prostoru, a dokud je nepoprosíte a nestrpíte nějaké to naštvané funění a koulení očima na téma "co ta ženská po mně zase chce" budou vás sledovat i nadále. Nebo co třeba když muž pozve ženu na první rande - na pizzu, kterou hradí slevovými kupónky a jedinou věc, co za ni má nakonec zaplatit, je jedna cola. Místo toho muž rychle odpoví "budeme platit zvlášť" a pak si raději rychle odběhne na toaletu, aby měl jistotu, že těch třicet korun mu v peněžence ještě nějakou dobu zůstane. Tož na pivo s kámošema, no ne?? Za zmínku stojí i muži, u kterých lhostejnost vůči gentlemanství dospěla do takové fáze, že za sebe nechávají často platit, protože svoje peníze prochlastali v hospodě se svými kamarády nebo jen proto, že se jim nechce utrácet a raději si za ty peníze koupí nějakou dobrou videohru, kde ustřelují zombíkům hlavy.

Myslím si, že více než příležitostný záchvěv slušného vychování ocení každá žena a svého muže/doprovodu si bude o to více vážit. Ono ruku na srdce - pokaždé, když mi můj drahý otevře dveře auta, pomůže do kabátu, odsune mi židli nebo mě překvapí dárkem, mi jeho jednání neskutečně zpříjemní den. Získávám pocit, že jsem ještě stále dáma a on neskutečný gentleman. A to neplatí jenom v partnerských vztazích. I u přátel či známých každé takové gesto neskutečně potěší!