Ze života posledních dní

Po státnicích jsem si naordinovala nějaké to volno, abych se konečně mohla dospat, přestala stresovat a oddechla si. Do toho občas vezmu nějakou brigádu, vyřídím si všechno to, na co nebyl čas...ale tak nějak všeobecně si užívám volna. Aspoň na pár týdnů, protože za chvíli mi začne další několikaměsíční šprtací "šichta" :)

Na začátku června jsem dělala hostesku na jedné obrovské konferenci. Tady v Praze je všechno úplně jiné, větší, lidi si potrpí na určitý luxus a úroveň. A zatím podle mých zkušeností se tu hostesky moc nenadřou - v tom pracovním slova smyslu. Zatímco u nás v Ostravě se jezdí většinou akce, kde se něco děje, kde něco děláme, kde máme rozmanitou práci. Na větších akcích děláme šatnářky, registraci, pomáháme s programem a nakonec třeba i děláme to, co je potřeba - nosíme pití, pomáháme v kuchyni. V rádiu Kiss to je dost podobné - pomáháme s tím, co je potřebné. Jsme tak nějak holky pro všechno a je to zábava. Seznámíte se se spoustou zajímavých lidí a čas vám hrozně rychle uteče. Tady v Praze mám zatím zkušenosti takové, že každá holka má přidělenou určitou činnost a nesmí dělat nic jiného, protože na to jsou jiní lidi. Na jednu stranu se člověk moc nepředře, na stranu druhou je to někdy k zbláznění. Třeba když máte 17hod. stát na nohách!!, usmívat se a občas někomu pověsit kabát do šatny. Ano, člověk se nepředře - ale nepředře se bez mobilu v ruce (ten mít nesmíte) a bez židle (sedět taky nemůžete...to pak máte ty nohy zaražené až v prdeli a poslední 3 hodiny už pomalu všechny brečíte bolestí :). Nestěžuju si, to vůbec. Jen jsem překvapená. Jsem zvyklá pořád něco dělat - ať už ve svém volném čase nebo v práci. Pořád někde poletovat, dělat všechno, co je potřeba. A najednou bylo fakt zvláštní, když jsem nic nedělala :D Ale byla to zase zajímavá zkušenost (ne první v Praze). Zvlášť když závěrečný večírek byl ve stylu Velký Gatsby, ze stropu padaly konfety, na pódiu hrála živá hudba, pod pódiem tančily profesionální tanečnice, na lanech byli zavěšení akrobati a všichni měli kostými. Na výběr tam byly snad všechny známe kuchyně (od sushi, přes kuřata, sekanou, bagety, jednohubky, dortíky, ovoce, čokoladovou fontánu, ryby...prostě úplně všechno, na co si vzpomenete!). Večírek takové úrovně jsem ještě nikdy nezažila. A hrozně ráda bych se někdy něčeho takového zúčastnila :) (i jinak než jen jako člověk, který prochází kolem, když jde čůrat :D )

Když je čas, uděláme si s drahoušem procházku Prahou. Náplavka, centrum...občas se vydáme do nějakého parku nebo zahrad, kde se usadíme s knihou/učením a nasáváme jarní atmosféru:)

V pondělí moje drahá polovička měla narozky..a to bych nebyla já, kdybych mu neuspořádala trochu infantilní párty s infantilním balícím papírem, že jo :D Upekla sem mu quiche, zabalila praktické dárky :D (od určité fáze vztahu se už nedávají WOW dárky, ale praktické kousky jako mikrovlnka a tak :D ke svým narozeninám očekávám topinkovač :D )

Odpoledne jsme zamířili na narozeninový výlet - kam jinam než do ZOO! Ale řeknu vám, že jestli si chcete návštěvu zvířecího parku skutečně užít, doporučuju tam zamířit v průběhu týdne v pozdnějších hodinách - lidí je tam málo a zvířátka si tak pořádně prohlídnete. A hlavně uvidíte, jak spí mravenečníci♥ ňuňuňuňu. To je pohled k uňuňání :D

No a co jsem nosila, když bylo teplo? 

Občas není čas fotit outfit, proto se třeba v rychlosti cvaknu/nechám cvaknout doma:) Focení oblečků má ale hroznou výhodu - jsem ženská, takže 80% času, když mám někam jít, sedím u skříně a brečím, že nemám co na sebe :D (doma mi říkají, že jsem jeblá, Lukáš mi začne počítat ramínka ve skříni, které jsou všechny nacpané k prasknutí, prohlížet si moje šuplíky plné triček a kalhot, a nakonec to shrne slovy, že mě fakt lituje, že to mám těžký..a pak si začne prohlížet moji sbírku kabelek a nakonec nakoukne do krabice a botníku plného mých bot :D..ale i tak mám neustále pocit, že nemám co na sebe a že pořád nosím to stejné!)