Čauky mňauky,
než se pustím do pokračování článku "Čím zaručeně uděláte slečně na Vánoce radost (článek určen nejenom mužům) - část II.", hodím sem ještě jeden deníkový post na téma "Jak jsme málem nedojeli do Prahy".
Když mi můj drahý navrhl, zda nezajedeme na výlet do hlavního města, ani jsem moc neprotestovala (řekněme, že asi tak minutu - a to jenom, aby se neřeklo, že to svoje učení na pondělní a středeční zkoušku beru na lehkou váhu). A tak jsem se hezky nabalila a v pátek se nastěhovala k němu, abychom si společně užili tu správnou cestovní horečku a v sobotu ráno společně zamířili směr Praha ("Zlato, ty se ke mně stěhuješ, že máš s sebou kufr?":D ...no co, jsem holka!! a navíc po letitých zkušenostech vím, že situace typu "co když spadnu a roztrhnu si kalhoty, co když si urvu podpatek, co když chytnu nějakou nemoc" se opravdu stávají, a tak jsem vždycky připravená na všechno!)
 |
| Zebru jsme nakonec nechali doma - už se nevešla do kufru:( |
Mít chlapa má milion výhod. Třeba to, že vám chystá nejlepší snídaně do postele ♥
Výlet jsme si naplánovali tak nějak narychlo, sehnali jsme ubytování na staromáku a hurá směr Praha.
Ehm...když jsem říkala hurá, tak to vlastně zas tak hurá nebylo. Chtěla bych moc poděkovat všem vocasům, kteří ve městě jezdí rychlosti 30km/h a nedají se předjet. Vocasové, máte to u mě! Díky vám nám taky ujel vlak - což by se dalo nazvat zážitkem za všechny prachy, zvlášť když veškeré vlaky do Prahy byly ten den beznadějně plné a naše ubytování zařízené. Nakonec se ale naštěstí uvolnily dvě místa v odpoledním regijáku, a tak jsem je zuřivě objednávala za volantem auta, svírajíc mobil, vztekajíc se, se slzami na krajíčku, protože kdyby to nevyšlo, tak bychom měli po ptákách :D
Cesta vlakem byla opravdový zážitek - ono když oba máte smysl pro humr na úrovni desetiletého dítěte a vaši oblíbenou činností je parodovat hlášky toho druhého, nikdy nemusíte mít strach, že byste se začali po čase nudit :D (tímto se omlouvám všem spolucestujícím, kteří z nás měli určitě nějaký traumatický šok nebo tak něco)
 |
| Pařížská.. |
Do Prahy jsme nakonec dojeli až tak kolem páté, ale i tak to mělo kouzlo. Vidět Prahu zalitou tisíci světýlky je prostě milionkrát romantičtější, než na ni koukat za světla. Nemohla jsem si pomoct, ale začal se ve mně budit ten starý, dávno zapomenutý romantik a rázem moje nálada a rozpoložení bylo sladší než 800 gramová Nutella. (vsadím se, že kdybych šla na odběry krve, zjistí mi cukrovku :D )
S drahým jsme prošli Václavák, Staromák, všechny možné i nemožné uličky, obchody, po cestě vyžrali tři mekáče (to tak jedete na vánoční trhy, a místo všech vánočních dobrot do sebe cpete hranolky, zmrzlinu a McWrapy, protože sice oba máte mekáče kousek od baráku, ale v Praze to chutná nějak jinak - lépe:) a nakonec jsme zamířili na nočně vyprázdněný Karlův most. Už jsem říkala, jak moc nádherné, romantické a krásné to bylo?:)
Když jsem říkala, že jsme jak malé děti...
Jedinou nevýhodou byly mraky lidí, takže koupit si punč nebo se snad vyfotit u stromku, pohladit osla v ohrádce či kochat se krásami, moc nešlo. Ale i tak tu vánoční Prahu musím pochválit. Včetně stromu na Staromáku.
Dalším obrovským zážitkem bylo, když jsem objevila obchůdek specializovaný na gumové bonbóny na váhu - kdo mě zná, ví, že kyselí medvědi jsou pro mě prostě srdeční (žaludeční) záležitost, a tak jsem tam napochodovala a začala plnit sáček vším možným i nemožným - teda až do chvíle, kdy jsem zjistila, že 100g stojí skoro stovku :D takže ve finále jsem tam nechala půl milionu a po celý zbytek večera nám nezbývalo, než házet vtípky, že ten pytlík bonbonů je pomalu dražší než veškeré naše oblečení..hi hihi :( //stav účtu spáchal sebevraždu, já do konce prosince požírám omítku//
V neděli ráno jsme si ještě udělali výlet do Paladia (opět jsem se přesvědčila o tom, že letos asi kozačky na zimu neseženu, a tak budu chodit v asexuálních sněhulích - už se vidím na těch ústních zkouškách a státnicích :D ) a po památkách.
Chodit s někým, kdo rád fotí, rád se fotí, má styl a umí se oblékat, je pro mě úplně "uáááá" :D
Jeden z nejkrásnějších okamžiků nastal, když jsme chvátali zpátky na vlak. Kousek od našeho ubytování jsme potkali pána s prasátky. A vzhledem k tomu, jak jsem hrozně zatížená na všechna zvířátka a prasátka obzvlášť, když se mi toto malé roztomilé škvrně zachumlalo do kabátu, málem jsem samou láskou zhynula :D A rozhodla se: jednou si takové prasátko koupím♥ a bude se jmenovat Ellie!
Poznatky z Prahy?
Chci prasátko, chci prasátko, chci prasátko!
Poprvé v životě podléhám kouzlu Vánoc, nevadí mi vánoční atmosféra, mraky lidí, ani koledy..hm..divné...
Zamilovala jsem se do Prahy - ale ještě o něco víc do prasátek♥
Mám nejúžasnějšího bojfrenda♥...a jednou budu mít i to nejúžasnější prasátko :D
Miluju prasátka!!
Nemůžu žít bez Mekáče....po příjezdu do Olo jsem dokonce měla takový absťák, že jsme s Ufonkem zamířily na zmrzlinu (a teď sním o nugetkách a sladkokyselé omáčce)...
Můj smysl pro humr se zasekl v dětském věku, ale to nevadí, protože smysl pro humor mého nejdražšího, je úplně stejný..a to je přece hezký ♥