Quantcast
Channel: Instant beauty - Fashion, Beauty & Lifestyle
Viewing all 624 articles
Browse latest View live

Oční linky - NYX Vivid Brights [Recenze] + líčení

$
0
0
Ahooj!


Letošní léto je pro mě ve znamená barviček. Hodně jsem si oblíbila barevné oční linky - modrou, hnědou, olivovou...a nově taky červenou:)

Červené linky jsem vždycky chtěla zkusit, ale neměla jsem na to "koule"..až jednou...



NYX - Vivid brights jsem si pořídila v kamenném obchodě NYX (na Chodově), ale seženete je i na internetovém eshopuči v OC Nový smíchov. Stojí 139,- Kč, jsou k dostání v osmi barevných odstínech (žlutá, fialová, modrá, zelená, červená...).

Linky mají tenký štěteček a dobře se s nimi pracuje. Rychle zasychají, neobtiskávají se na víčko, nejsou lesklé, ale matné a perfektně kreslí jak na odlíčený obličej, tak na oční stíny (i na černé). Jakmile zaschnou, drží a nestane se vám, že by se rozmazaly nebo obtiskly na kleštičky na řasy.

Výdrž hodnotím taky velice kladně - dávají celý den a nesundá je ani teplo. Nejsou ale voděodolné, takže k vodě je nenoste a bacha na alergické záchvaty, kdy brečíte (jako já), linky se trošku rozmažou - resp. smyje se ta část, kde se dostane voda/slzy, zbytek drží.

S linkami se hodně dobře pracuje - dají se s nimi dělat jak tenké, tak i tlusté čáry. Myslím, že jsou ideální i pro začátečníky, kteří s tekutou linkou neumí.



Celkově je považuju za super produkt. Stojí pár korun a jsou opravdu kvalitní, dobře se s nimi pracuje a za necelé 2 stovky seženete barevné oční linky, které zaručeně změní váš každodenní makeup:)





 Líčení: 
Makeup  - Rimmel, Lasting Finish 25h, odstín 103
Pudr - Rimmel, Stay Matte, 04 Sandstorm
Tvářenka - W7 The bronzer >Recenze
Rty - NYX Lingerie - Satin Ribbon >Recenze
Stíny - Makeup Revolution, Matte essentials 2, Sleek - oh so special!
Tužka na oči - Sephory, Mat, Coloeful Eyeshadow & liner, black
Obočí - NYX Eyebrow cake powder, dark brown >Recenze
Řasenka - Maybelline - the Colossal Volum', waterproof (daleko lepší než klasická)

Několik důvodů proč (ne)jezdit na dovolenou do Bulharska

$
0
0
Ahoj, ahoooj!

Včera večer jsem přijela z dovolené a hned jsem se pustila do úpravy fotek a sepisování článku dřív, než to všechno zapomenu (víte jak, nejsem už nejmladší a špatná paměť je svinstvo :). Dneska ráno jsem se ale probudila s takovým melancholickým pocitem. Do Prahy jsem se těšila, ale zastesklo se mi...po opalovačce, po bazénu, moři a po tom, že příští dovolená bude zase až za rok, protože léto pomalu končí.


Letos jsme si jako cílovou destinaci vybrali Bulharsko. Proč? Tentokrát rozhodovaly nejenom peníze  (stěhování je totiž nejnákladnější koníček - už jenom to pendlování Havířov - Praha je drahý jak nová kabelka a vy víte, jak kabelky miluju), ale hlavně taky termín, a i když se říká, že sehnat dovolenou Last Minute je snadné, opak je pravdou. Všechno je přebrané, INVIA sice dovolenou nabízí, ale když si ji zarezervujete, tak zjistíte, že už ji nemají, že stojí 2x tolik, že nejsou letenky... No a v neposlední řadě jsme potřebovali vycestovat do země, kde není třeba pas.

Na Bulharsko jsem slyšela mnoho názorů - Je tam levno! Je to nádherné! Je to kýčovité! Je to jako v Itálii! Je to komoušov!...no, od každého něco je pravda.





Bulharsko je skutečně levná zem - pokud nenakupujete v centru Slunečného pobřeží, ale zajdete do supermarketu, cider vás vyjde na  1,5 leva (což je cca 20,-Kč), jahody stojí necelých 25,- Kč, voda asi 10 Kč, což je kombinace našich cen a ještě nižších cen! Je to tam finančně výhodné, takže si můžete užívat za čtvrtinu peněz co v západních zemích Evropy. V barech jsou neustále Happy Hour, což znamená, že za 2 míchané drinky zaplatíte 10 leva (130,-)....Na party život, nákupy a v případě, že nemáte all inclusive, to je hrozně výhodné! Navíc tam mají levnou zmrzlinu - ehm, ale bacha na pouliční prodavače zmrzlin - 1,69 Leva je cena za 100g a on vám nabere tak 700g :D





Bulharsko má samo o sobě obrovský potenciál - vysoké teploty, písečná pláž (srovnatelná s tou Italskou, kde jsem byla loni), příjemná dostupnost z letiště (Burgas - Slunečné pobřeží je cca 40 minut), zajímavá příroda. Co ale Bulharsko totálně kazí, je chování Bulharů. Ještě nikdy nikde (a to mám procestovanou půlku Evropy) jsem se nesetkala s takovou drzostí, neschopností něco zařídit, zorganizovat, pracovat. Personál v hotelu měl všechno tak nějak na párku. V 10:01 za námi přišla obsluha, vzala nám talíř, poklepala na hodinky a řekla, že je čas odejít pryč, protože snídaně skončila před minutou (hotel poskytoval pouze polopenze, takže omluvou nemohlo být, že je třeba připravit terasu na oběd/svačinu). V 18:00 (někdy i dřív), vám vzali tašku a odnesli ji se slovy, že se bazén zavírá (teda slovy neeee - oni totiž neuměli jinou řeč než Bulharsky, že jo). Na stolech se kupily špinavé talíře, ale číšníci odnášeli pouze ty, u kterých bylo zřejmé, že si někdo nabral čerstvé jídlo, položil na stůl a ještě se vrátil do jídelny pro příbor/další jídlo. Takže jste přišli ke svoji večeři a ta nebyla a ještě vám někdo vzal stůl :D
Na snídani věčně chyběly misky, a tak jsem jedla jogurt z hrnku na kafe..., příbory taky neustále nebyly.... u večeře se vám nikdo neobtěžoval oznámit, že její součásti není pití a když jste stáli 10 minut u baru a čekali na číšníka, že si teda koupíte colu, číšník dělal, že vás nevidí. Že pro pití se chodí na druhou stranu hotelu, vám museli říct zkušení hosté.
Největším vtípkem ale bylo, když jsem zjistila, že ten obrovský gang, co zabírá čtvrtinu lehátek u bazénu a pouští si na plné koule bulharský hip hop, něco tam pořvává a dost ruší, byl personál, který se chodil do bazénu koupat, opalovat a zabíral tak hostům lehátka (hotel byl malý, takže lehátek bylo cca 20).






Slunečné pobřeží má své obrovské kouzlo, koukat na vycházející měsíc z lehátka na písčité pláži s drinkem v ruce, byl jeden z nejsilnějších okamžiků a důvodů, proč mi celá dovolená bude ohromně chybět. Miluju letní dovolenkovou atmosféru! Moře, romantiku...
U čeho nám ale spadla čelist bylo, když jsme zjistili, že na každém rohu je sex shop, erotic club a lékárna s "přírodní viagrou". S Lukem jsme si dali předsevzetí, že každý den aspoň jeden sexshop navštívíme - z recese, a už teď vám říkám, že jsme většinu projít nestihli. Sexuální tématika ale byla úplně všude - i otvírák na pivo tam měl tvar panského údu, hrníčky na kafe měli uvnitř velké stojaté překvapení, všude visela pánká tanga se sloním chobotem/plameňákem/jiným zvířetem. Všude se prodávaly korzety a plavky, které odhalovaly prsa :D  Parádní bizarností bylo, že hned vedle sex shopů byl fotoateliér, ve kterém se člověk oblékl do šatů z 16. stol, nasadil paruku a fotil se. Ono to zní poměrně normálně, ale představte si, jak se 50letá obtloustlá Ruska cpe do korzetu princezny, nasazuje si paruku a vesele pózuje u namalovaného piána, zatímco kolem jejího obézního muže, který se souká do oblečku, stojí čtyři slečny, které ho chladí vějíři! :D :D Páreček si udělal hezkou fotku ala car a carevna, pak si šel koupit plyšová tanga pro pána s velkým chobotem a následně zamířili do sex shopu pro kostým sestřičky velikosti XXXL a pro přírodní viagru :D




Co mě ale dostalo snad ze všeho nejvíc bylo, když jsme se s Lukem vydali mimo hlavní turistickou ulici. Ani ne po 100 m jsme narazili na staré, špinavé paneláky, co vypadaly jak ze 60.let, všude špína, odpadky, hnus... naprostej komoušov...smutný na tom bylo, že u těch příšerných špinavých bytů stály auta jako Audi, BMW, Mercedes...takže ono vůbec nešlo o to, že by ti obyvatelé byli chudí, ale o to, že byli neskutečná prasata, kterým úklid nic neříká (viz. příběh s personálem, který nám za celý pobyt ani jednou nevyměnil ubrus v jídelně). Ale o tom plánuju udělat článek zase příště.

Celkově nějak nevím, co si o Bulharsku myslet.Moře krásné, všechno nějak funguje, ale dost pofidérně a spíše jen na oko. Hotely vypadají z dálky krásně, ale uvnitř je plíseň (naštěstí ne u nás), špína a 10let nevymalované stěny. Měli jsme střešní bazén, což je splněný sen, ale jak to tak bývá, létající rackové vidí vodu, jdou se napít, hodí bobek na kachličky kolem bazénu....a tak, jak tam ten bobek nechají, tak tam leží dokud neskončí sezóna :D (ano, správně, "plavčíka" - toho, co se tam koupe a poslouchá hip hop se svým gangem, by ani nenapadlo to třeba uklidit)
Personál je drzý a lhostejný. A okolí? To je prostě specifické. Myslím si, že Bulharsko by mohlo být suprovou destinací pro letní dovolenou - má přírodní podmínky, ale místo toho si hraje na kýčovitý svět, kde nic moc nefunguje. Tak nějak mě napadá, že Bulharsko by mohlo být krásné - bez Bulharů a Rusů, kteří tam jezdí v hojném počtu, a kvůli kterým tam jsou všechny ty eroticky a lacině vypadající místa, kluby...a dělají tam největší bordel, hluk a ostudu. To, že v celém centru, kde je najednou tak 200 tis návštěvníků je tak pět odpadkových košů a všechny odpadky se proto válejí na zemi a nikdo to nikdy neuklidí, je zas další třešínka na dortu.






Dovolenou jsem si užila a nenechala jsem si ji zkazit ničím. Jedním z nejsilnějších zážitků byla plavby lodí při západů slunce, která byla opravdu nádherná, dokonalá, božská. Leželi jsme na matrací, koukali na nebe, prohlíželi si okolní domečky, moře....Dostali jsme šampáňo a pohoštění, organizátor celého výletu byl velmi příjemný pán, který byl schopný, pracovitý a všechno fungovalo. 
A hlavně když cestujete s někým, kdo je váš nejlepší kámoš, parťák a přítel, je všechno tak nějak krásnější♥















Jak jsme pozorovali západ slunce z lodi

$
0
0
Přeju krásný čtvrtek:)
Vzhledem k tomu, že mám spoustu fotek, rozhodla jsem se udělat článků o Bulharsku hned několik. Minule jsem celkově shrnovala pobyt (na článek můžete kouknout TADY), dneska se zaměřím na ty nejsilnější okamžiky - a to plavbu lodí..no a taky vám doporučím nějaké bary pro případ, že se na Slunečné pobřeží chystáte :))



Hned po příjezdu do Bulharska nám delegátka dala seznam výletů, kterých se můžeme zúčastnit. Nejvíce nás zaujal celodenní výlet do Istanbulu, kde se oba chceme hrozně moc podívat, ale jak nemáte pussy pasy, máte smůlu. Proto jsme tak nějak s Lukem usoudili, že příští rok chceme na dovolenou buď do Turecka (třeba naše třetí dovolená už bude za přítomnosti pasu) nebo do Řecka. Btw: Vy, kdo jezdíte do Turecka nějak pravidelněji - který měsíc je na dovolenou nejlepší? Já byla na přelomu července/srpna a nedalo se tam ani dýchat ani existovat :D A ke konci září zase byla zimka.

Hned druhou volbou z vysněných výletů byla večerní projížďka lodí při západu slunce. Nabízeli nám i celodenní výlet na lodi s obědem a projížďkou po okolí, ale něco takového jsem absolvovala 7let zpátky v Chorvatsku a po celodenním ležení na sluníčku (protože se člověk nemá kam schovat), pití rakije a skákání placáků do vody, jsem pak málem umřela na úpal, kocovinu a spáleniny :D ale to jsem ještě byla mladá, tehdy to byla hrozná sranda  s partou kámošů v lihu. Tehdy nám i loď ujela a musela se pro nás vracet :D A tak jsme měli hromadu zážitků a oken z alkoholu.



Nicméně tato večerní projížďka byla dokonalá a bohatě stačila. Autobusem nás nabrali u hotelu, dovezli do přístavu 20 minut vzdáleného a posadili na loď, která měla kapacitu 50 lidi, ale nás bylo jenom 15, takže jsme měli dost prostoru a mohli všechno očumovat z okna, aniž bychom si překáželi. Nakonec jsme se přesunuli na příď, kde byla speciální matrace, na které se dalo sedět (my si samozřejmě lehli a koukali na hvězdy (to, že hlavní důvod byl takový, že mi u některých vln hrozilo ublinknutí, si raději nechám pro sebe :D)... a řeknu vám, že to byl jeden z těch nejromantičtějších zážitků. Plujete po moři, koukáte na západ slunce, kroužíte kolem domečků, vesniček, hledíte na párek racků, kteří si domlouvají na hladině moře randičko...máte vítr ve vlasech a všechno je tak nějak pěkný a krásný.



Když slunce začínalo zapadat, donesli nám šampáňo a pohoštění a my se mohli tulit s kalíškem v ruce. Ať už jste na dovolené kdekoliv, určitě takovou večerní plavbu lodí doporučuji. Je to slovy nepopsatelný okamžik...

Fotek mám jen pár - upřímně jsem víc chtěla prožívat, než se soustředit na nastavování foťáku...










Během našeho pobytu jsme se taky nechali nalákat do místních barů a vyzkoušeli pár míchaných nápojů. Bary jsou na Slunečném pobřeží na každém rohu, takže si můžete vybrat ten nejhezčí. Naše první volba byla Cabana beach bar, který měl venkovní postele, ale jak nemáte prvotní útratu 50 leva, nepustí vás tam. Dali jsme si Cuba Libre a Sex on the beach a bylo to fakt mňamózní. Jediné, co mě překvapilo bylo, že vůbec neřešili nějakou výzdobu. U nás, když si dáte koktejl, nazdobí vám skleničku tolik, že se ani k tomu pití pomalu nedostanete a tam nic...žádné ovoce, žádný cukr.







Poslední večer jsme měli v plánu navštívit minigolf, ale jak to tak bývá, "sport" se na dovolené nepraktikuje, a tak jsme nakonec skončili na nákupech a v baru. Tentokrát jsme si vybrali Mania dance club a byla to ta nejlepší možná volba. Pití bylo sice o trošku dražší, ale stálo to za to. Koktejly byly neskutečně dobré, celý interiér baru byl jednoduchý, ale nádherný, hráli dobrou hudbu (žádnej bulharskej hip hop) a hlavně tam bylo venkovní posezení na sedacích pytlech a to byla teprv ta správná romanťárna, kdy čučíte na měsíc, na moře a sosáte sex on the beach :D K drinčíku navíc byla i prskavka, což moji duši dítěte totálně odrovnalo :D 


Rychlá selfie než zapadne slunce a my půjdeme chlastat :D




Co v Bulharsku jen tak (ne)uvidíte...

$
0
0
Ahoj!

Dneska jsem si pro Vás připravila článek, který asi jen tak na nějakém blogu nenajdete.
S Lukem jsme zvyklí pojmout každou dovolenou aktivně a denně nachodit aspoň 14tis kroků, a tak jsme se jednoho dne vydali na procházku mimo celé to turistické centrum města. Jen tak. Pro zajímavost. Koho by pořád bavilo koukat po obchodech a sex shopech, že ano...A při té příležitosti se nám naskytl obraz, který jsme nečekali. Nemuseli jsme jít ani moc daleko - stačilo dojít na konec tržnice v turistickém centru a pokračovat dál...





Zatímco pobřeží se pyšní dokonalými hotely se čtyřmi či pěti hvězdičkami, bary, kluby, obchody a rádoby luxusem, stačí vejít do vedlejší ulice a všechno je úplně jinak...

Všude nacházíte špínu, neudržované domy, odpadky, zrezavělé cedule..prostě nehorázný svinčík. Nejprve vás napadne, že ti lidé, co tam bydlí jsou asi chudí, ale stačí se důkladně porozhlédnout a ujistíte se o opaku. Na Slunečném pobřeží je ohromný turistický ruch, takže je velmi nepravděpodobné, že by Bulhaři byli tak chudí, že by neměli peníze na to, si místo, kde žijou, udržovat. U všech těch paneláků stojí drahá auta BMW, Audi, Mercedes...dokonce i tereňáky. Každý byt má vlastní klimatizaci, satelit a lidé vycházející ze vchodů vypadají úplně normálně - žádné ošumtělé a špinavé oblečení. Nikdo, komu byste běželi dát nějaké to euro, protože by vám ho bylo líto. Spíše naopak.... Děti si hrají na úplně nových houpačkách a stejně jako dospělí, i oni mají na sobě čisté a nově vypadající oblečení...




Za svůj život jsem procestovala hodně zemí Evropy, byla jsem i v různých chudých čtvrtích ve Francii, Itálii, Španělsku...ale i když lidé byli skutečně nemajetní, stále ta daná vesnička/část města měla svoje zvláštní kouzlo. Nevím, jak to popsat slovy, snad jen, že i nemajetní lidé si potrpěli na to, aby všechno mělo svůj řád, nějak to vypadalo. V Bulharsku mají všichni všechno na párku. Tam dobře vypadají jenom ty honosné hotely a zbytek jim je tak nějak u jejich velectěné zadnice...což mnohé vysvětluje...
Najednou tu máme důvod, proč hotel vypadal tak, jak vypadal, proč nikoho nezajímalo, že by bylo třeba vymalovat, uklidit nebo vyprat ubrus, proč ve městě nebyly odpadkové koše a proč, když člověk prošel boční uličkou, uviděl spoustu odpadků a špíny...

Při prohlížení těch fotek mám skutečně dojem, že se tam zastavil čas. Zatímco my tu máme rok 2017, oni si žijou někde v 80.letech..a je pravda, že mě z některých míst doslova až mrazilo. Nevím proč. Nepřišlo mi to strašidelné ani děsivé, nebála jsem se tam chodit a fotit, ale cítila jsem zvláštní pocit a svým způsobem mi celá tato země šíleně připomíná Rusko...Rusko, ze kterého mě mrazí, které mě neláká a nikdy nelákalo navštívit, jehož fotky si prohlížím na internetu, ale nikdy bych se tam nechtěla podívat.







Benzínka

Pro srovnání - svinčík, špína, všechno zanedbané a drahá auta

Tento kýčovitý dům s věžičkami měl moc krýsný výhled...

přímo na toto...




Zhubla jsem s tabletami 3D Chilli?

$
0
0


Ahooj! Přeju krásné úterý :)

Dneska tu pro vás mám takový netradiční článek, ale na lifestajlový blog to prostě patří :)
Před více jak měsícem jsem začala užívat tablety 3D Chilli, jak jste už možná postřehli na mém instagramu. Dřív jsem o nich hodně četla, ale neměla jsem odvahu je vyzkoušet. Nicméně nakonec jsem si řekla, že nemám co ztratit. Nikdy předtím jsem žádné zkušenosti s tabletami na hubnutí neměla. Toto bylo poprvé.




Tablety jsou založeny na přírodních látkách - přírodních spalovačích a zobou se 3x denně. Ráno po probuzení slupnete žlutou pilulku, v poledne si dáte červenou a před večeří zelenou. Do 30 minut byste se měli najíst, aby to mělo nějaký účinek. 
Taky jsem si pročetla dietní plán, který je součástí. Obsahuje přesný jídelníček, který by bylo vhodné dodržovat, nákupní seznam a praktické informace. Na rovinu se přiznávám, že jídelníček se mi dodržovat nepovedlo - ne vždy. Moje práce mi bohužel neumožňuje pravidelně jíst, nosit si s sebou krabičky s jídlem a ono když pracujete např. 17hod denně, je trošku nemyslitelné jíst jenom to, co stanoví dietní plán a mít dostatek energie stejně jako někdo, kdo pracuje 8hodin. Stejně jako se mi nedařilo jídelníček dodržovat na dovolené. Nicméně jsem se řídila heslem "všeho s mírou", a tak jsem se nejvíce soustředila na zdravé věci jako je zelenina, ovoce, sýr, bílý jogurt, müsli, pila jsem hodně čisté vody, omezovala alkohol (prostě jídelníček jako obvykle)




Po pilulkách mě ze začátku bolelo břicho, ale žádné další vedlejší účinky jsem neměla a i toto časem ustalo. Četla jsem, že slečny, které pilule zkoušely, trpěly průjmy, protože pilule pomáhají spalovat a vyprazdňovat - v mém případě jsem nic takového nezaregistrovala.
 
Po měsíční kůře, kdy jsem snědla 30+30+30 pilulek a dietní plán dodržovala jen tak částečně (nejenom kvůli pracovní vytíženosti, ale taky ze zdravotních důvodů - jsou na něm totiž potraviny, které mi nedělají dobře) jsem žádný úbytek na váze nezpozorovala (ale u mě váha nehraje roli, každý měsíc kolísá cca +-4kg). Čeho jsem si ale všimla, je úbytek v centimetrech. Z pasu mi zmizely 3cm, ze spodního bříška 4cm, taky jsem zaznamenala 1 cm přes zadek. Nevím, čím přesně to je způsobeno, ale ten pas i bříško mě mile překvapili (ale boky zase nic moc, ach jo). Upřímně jsem na sobě žádný výsledek nepozorovala až do chvíle, kdy jsem se změřila :)A to mě fakt potěšilo.



A zde je ukázka jídelníčku :)








Princezna z pláže

$
0
0
Ahoj!

Po delší době tu mám pro vás zase outfit:) Fotky jsou ještě z dovolené - ale naštěstí je venku pořád teplé slunečné počasí, takže nevypadám jak úplný exot, že jsem vyletněná a venku třeba mrzne nebo padají trakaře :D Fotky jsme fotili 3. den dovolené, kdy se mi moc pěkně povedlo si opálit ramínka od plavek, a až do konce pobytu jsem proto musela chodit bez ramínek, abych ten rozdíl doopálila :D (občas jsem sice udělala trapas, když najednou přišla velká vlna a stádo jejich menších vlnkových dětí - ale to jsou přesně ty chvíle, kdy je člověk vděčný za to, že jeho hrudník nejde vidět na míle daleko, a tak si toho nikdo nejspíš ani nevšiml..:D Pamatuju si, že ještě dva roky zpátky by podobná situace byla pro mě na spáchání nějaké té rituální sebevzraždy, kdy bych kopala nožičkama do písku a snažila se prokopat k protinožcům, ale v dnešní době mě už takové věci nestresují. Se stane :D




Kabelku jsem si koupila v Bulharsku. Nevím proč (není to můj styl), ale úplně jsem se do ni zamilovala. Byla tam hned v několika provedeních - s poutkem, bez poutka, jako "sportovní" cross body...já se nakonec rozhodla pro tuto a ve zlaté barvě! Protože zlatou prostě miluju. Mám dvoje zlaté boty a to je přece dobrý základ.A i kdybych tu kabelku nevynosila, tak stejně vypadá moc pěkně, když si tak visí na věšáku a následně pózuje na fotkách :D (jenom blbý vtip, jasný? :D Já ji budu nosit..slibuju)
Celkově bylo v Bulharsku hrozně moc pěkných kabelek, ale všechny byly fejkově popsané "Michael Kors, Versace, Gucci.."...uch..a toto jde trošku mimo mě. Proto najít něco, co není fejkově popsané, bylo hrozně náročné, ale nakonec jsem si suvenýr dovezla!
Sukně - Reserved, top + sandálky - H&M, kabelka - Bulharsko, šperk - I AM





Před dovolenou jsem si ještě šla udělat radost nějakou pořádně letní rtěnkou a sáhla po ověřené klasice - NYX SOFT MATTE, odstín Milan. A totálně jsem ji propadla. Je jemná, holčičí a perfektně letní.




NYX - Liquid Suede lipstick [Recenze]

$
0
0
Ahooj!

Že jsem blázen do NYX už asi víte. Že jsem šílený blázen do rtěnek, to asi taky. Že jsem největší blázen do rtěnek od NYX, není žádná novinka! Nebudu počítat, kolik jsem do nich investovala a kolik těch rtěnek jsem skutečně potřebovala. Nenene :D




Dneska pro vás mám recenzi těchto voděodolných matných krásek, které slibují nekonečnou výdrž. Doma mám hned šest kousků..

Rtěnka je k dostání buď v NYX krámku (Chodov a Anděl), v Douglasu nebo na webkách nyxcosmetics.cz. a stojí 219,-Kč. Což vám ze začátku možná příjde jako vyšší cena, ale jakmile si koupíte první, postupně do košíku vkládáte druhou, třetí a cena vám připadá úplně normální.


Rtěnka má 4ml a plochý štěteček, se kterým se dobře nanášejí světlé odstíny - u těch výraznějších už to je trošku problém. Taky jsem zaznamenala, že konzistence se trošku liší u každého odstínu - zatímco s odstínem Pink lust se líčí naprosto úžasně, s Cherry skies je to náročnější. Musíte si opravdu dávat pozor, kolik té rtěnky na pusu nanesete. Všeobecně platí čím méně, tím lépe, protože pak se začne na vašich rtech vytvářet obrovská nepřirozená vrstva. Zatímco některé odstíny jsou bez problému, Cherry skies a Subversive socialite (ty nejtmavší) celkem flekatí a natřít je rovnoměrně je někdy oříšek.



Co rtěnkám vůbec nemůžete věřit, je jejich obal - podle obalu totiž rtěnka vypadá úplně jinak (nositelně), ale po nanesení se můžete i vyděsit :D (to se mi stalo s odstínem respect the pink - je tak uměle růžová, že spíš než rtěnka, vypadá jak barva :D Takže i když jsem si celou sadu koupila proto, abych nosila hlavně tu růžovku, růžovka nejspíš zůstane nenošená - resp. než mi opadne letní opálení, protože v kontrastu s tmavší pletí se mi moc nelíbí)



Pokud rtěnku nanesete a necháte uschnout, drží. Několik hodin, nějaké to jídlo, pití. Nepřežije mastný oběd, ale rohlík a kafe je v pohodě.

Rtěnky jsou neskutečně syté - což je asi jejich největší slabina :D opravdu kryjou jak barva a na obličeji jsou některé odstíny jak pěst na oko - nesplynou s líčením jako například jejich sestry Soft matte (kterých mám pět :D ). Proto musíte nanášet opravdu malinkaté množství.

Co hodnotím kladně je, že nelepí, nezalézají do vrásek a sundávají se rovnoměrně. Odličovat jdou těžko - vodou je nesundáte, ani sprchovým gelem (z ruky). Potřebujete na ně něco mastného - odličovák.



Celkově hodnotím rtěnky jako zdařilé. Drží, jsou voděodolné, cena je snesitelná. Co se mi moc nelíbí, je, že jsou dostupné v hodně extravagantních odstínech, které bohužel nikdy nebudou vypadat přirozeně - rtěnka totiž trochu připomíná barvu, je hodně sytá, a tak nesplyne se rty, ale spíše vytvoří "nátěr" - tomu jde ale zabránit opravdu slabou vrstvou, takže na to BACHA! Ale jinak se s nimi dobře pracuje, jsou originální, příjemné na nošení, nelepí a obzvláštní každé líčení :) Největším zklamáním je pro mě odstín Respect the pink, hodně jsem si oblíbila Sway a Pink Lust.

Sway - myslím, že až nebudu opálená, bude to vypadat daleko lépe. Odstín se mi líbí.

Respect the pink - nevím, co si myslet

Run the world - líbí se mi

Pink Lust - nejnošenější odstín. Koupený jako první.

Cherry skies - perfektní odstín, ale trošku flekatí

Subversive socialite - lidi ho buď nesnášejí nebo se líbí. Mě se líbí, ale hůř se nanáší. Ideální na podzim

Úvahy o konci této povrchní kariéry

$
0
0
Ahoj Ahoj!

Dneska mám pro vás další outfit :) Tentokrát v poněkud barevnějších barvách, než jste u mě zvyklí a než jsem zvyklá já :D  Halenku jsem si pořídila ve výprodejích v Lindexu.  Zbytek outfitu už asi znáte - kraťasy s vysokým pasem jsou z Orsay a mám je moc ráda, i když mi vadí, jak se kalhoty s vysokým pasem krabatí. Botky jsem si koupila letos v H&Mku a jsou úžasné! Neotlačily mě ani po všech těch nachozených kilometrech...
Fotky tentokrát nejsou moc kvalitní. Byly totiž foceny v šeru (to máte tak, když si potřebujete jít po večeři ještě lehnout :D ), ale já jsem na nich bezpodmínečně trvala, protože jsem chtěla světu ukázat, že umím nosit i jiné barvy a něco jiného než je styl ala vytahané tričko a krajka :D 



Jinak se musím přiznat, že mám trochu blogovou krizi.Říkám si, zda to má všechno smysl, cenu. Jsem už přece jenom trochu starší, než když jsem tento blog zakládala a říkám si,  že bych se neměla tolik věnovat těm "dětským koníčkům". Na jednu stranu mě hrozně baví ukazovat, co nosím a někoho tím možná i inspirovat (kdo ví), psát o kosmetice, kterou miluju nebo naopak nesnáším. V 98% to dělám z vlastní iniciativy, nápadu. Ne proto, že by mi za to někdo něco dával. I když ano, mám spolupráce - ale jenom takové, u kterých na sto procent vím, že bych si danou věc sama koupila nebo si ji sama kupuju. Říkám si, zda bych tento svět neměla nechat mladším a nevěnovat se něčemu užitečnějšímu, než je focení a psaní. Já vím, že psaní je můj největší koníček a bez něj bych asi umřela smutkem (psala do šuplíku a cítila se nevyslyšená) a foťák mi už tak nějak přirostl k ruce a já si úplně rochňám v tom, když se mi povede fotka (ne jenom na sociální sítě, ale i pro soukromé účely). Ale nejsou to moc povrchní záliby?
 
Blog mi hodně dal. Otevřel mi oči ve vnímání sama sebe, zvedl mi sebevědomí, všechny ty vaše reakce a nabídky mi dokázaly, že to se slovy celkem umím a to, co nejsem schopna vyjádřit mluveným projevem, prostě napíšu a adresát už pochopí... Díky blogu jsem začala více sledovat módní trendy, zajímat se o kosmetiku, naučila jsem se líčit.. taky jsem se naučila odpovídat na maily, vyřizovat, zařizovat a projednávat a nemít z toho alergickou reakci. Vždyť ještě nedávno jsem umírala, když jsem musela napsat "pracovní" mail, teď to dělám běžně.  Naučila jsem se jednat s lidmi a taky jsem si našla pár blogových kamarádek...
 
Já už jsem taková. Poblázněná do kosmetiky, do oblečení, do bot, focení, bytových doplňků a celkově hezkých věcí. To se asi nikdy nezmění. Pořád budu mít tyto povrchní koníčky, pořád budu zkoušet netypické líčení a kupovat si spoustu oblečení. Drží mě to už bezmála 9 let a asi jen tak nepustí...
Jenom si prostě říkám, zda bych tyto věci neměla dělat soukromě. Jestli bych neměla fotit už jenom pro soukromé účely, oblíkat se pro sebe, líčit se pro sebe...Jestli to, jak to dělám veřejně ze mě nedělá jen hloupou husu, co ji nic jiného kromě virtuálního světa nezajímá...
 
Na jednu stranu by bylo asi nejlepší se vším skončit a začít se věnovat sobě, svoji skutečné práci, kariéře, životu...jenže na druhou stranu tím ztratím hrozně moc z toho, co mě baví, díky čemu se dokážu odreagovat, co je mou zálibou....

halenka - Lindex, sandálky - H&M, kraťasy + kabelka - Orsay, šperk - I am






O tom, že ještě nejsem připravená dospět...

$
0
0
Když jsem sepisovala minulý článek o tom, že uvažuji, že s tím virtuálním světem seknu, psala jsem to spíše pro sebe. Jako myšlenky, které jsem potřebovala plácnout na papír, ale zároveň je nestrčit do pomyslného šuplíku, kde ztratí veškerý svůj význam. To, co jsem psala, byl takový můj vnitřní boj a hledání sama sebe, protože co si budeme říkat, poslední měsíc je tak nějak všechno k posrání a já přestávám mít sílu cokoliv řešit. Vím, že sluníčkové dny netrvají věčně a i takové dny já bohužel dokážu pěkně zvorat a najít si v nich to, že přijde "ale". A ono to ale stejně vždycky přijde, co si budem...prostě ho přivolám.



Nicméně na ten článek mi přišlo tolik reakcí.. Ať už na blog nebo soukromě, že jsem byla fakt úplně dojatá. Děkuji! A když mi napsal spolužák, kterej je tak trochu Ajnštajního typu a před kterým jsem vždycky byla obezřetná co říkám, celkem mě to dojalo. Nebudu kecat.. Ale když vám hotový právník napíše, ať děláte, co vás baví a že pokud by mě někdo chtěl za to odsuzovat, tak že nemám důvod a ním udržovat kontakt, celkem vám to otevře zobák úžasem...

Problém tak nějak není asi v tom blogovaní, jako spíše ve mně. Jsem ta, co všechno dělá poctivě, na 100%, šílený puntičkář a někdy jsem blogu  věnovala i ty chvíle, které měly zůstat jako prožitky a ne jako obrázky ve foťáku..
Týden jsem neřešila, jestli musím napsat článek, týden jsem nechodila kontrolovat statistiky ani jsem neupravovala fotky (vybrala jsem si dobrou dobu - jsem teď totiž bez noťasu a s tím půjčeným se nedokážu sžít)... Týden jsem nedělala v podstatě nic...vyfotila jsem tak 2 fotky a ve zbytku recyklovala ty staré... A bylo to fajn... Ale najednou mi chyběl takový ten můj koníček, to, co mě táhlo rychle dokončit učení a jít napsat článek... To, co mě motivovalo na něčem pracovat a já cítila, že když nemám klávesnici pod prsty a nic nepíšu, nějak se ve mně hromadí stres a všechny ty katastrofální úvahy, nad kterýma jsem najednou musela přemýšlet. Celý svůj blog beru jako hroznou terapii, no a co, že se zajímám o módu, kosmetiku či vysedávam na instagramu. Nebýt instagramu, nemám současného přítele, neumím vařit, pořád bych se oblíkala do triček s lebkou a kapsáčů, neměla bych některé kámošky a asi bych nikdy nenašla sebevědomí a zalíbení ve focení. I těch krajinek a květinek. Instagram nám hodně bere, ale je třeba si uvědomit, že i hodně dává.. Dnešní doba je tak nějak na něm závislá, ale není to jenom o té špatné závislosti.

Vlastně ani nevím, co tímto článkem chci říct.. Cítím ale, že se potřebuju vypsat. A cítím taky, že v této chvíli se nedokážu vzdát svých koníčků, když sama jsem se ještě nikam neposunula. Nenašla si nové. Stále jsem studentka, i když mi zítra bude 26, stále miluju módu, kosmetiku. Stále mám tak nějak stejný život, i když samozřejmě hodně dospělejší... A cítím, že pokud se vzdám blogu, instagramu, módy, líčení i focení... Asi v této chvíli bude můj život o tom koukat do stropu a jíst rohlíky se sýrem, protože najednou nebudu mít motivaci vařit (vždyť je fuk, jak vypadám, vždyť je fuk, jak vypadá jídlo.. Vždyť nemám největší inspiraci k novým receptům - instáč) ...samozřejmě obrazně řečeno... trochu dramatizuju, ale rozumíme si, že jo..
 
Asi ještě nejsem připravená na to dospět a být seriózní. Jak mamka říká - upjatá mladá dáma. Ale jednou to přijde. Jen ne teď... Asi jsem se jenom potřebovala "vyřvat" zkusit si nic neřešit, nepsat a "odejít"..ale chybělo mi to. Celou tu internetovou závislost se pokusím hodně omezit, nebudou tu asi pravidelné články, ale ukončit to úplně nechci. Ne teď :)) Možná až jednou přestanu být tak rozdvojená a pochybovačná. Až si najdu tu správnou cestu, směr, kterým chci jít, priority v životě, až dospěju.. teď se tak ale necítím...

Choker s růží

$
0
0
Nedávno mi jeden známý říkal, že jsem jak chameleon - pořád měním styl, vzhled (a nálady - to dodávám já za horlivého přikyvování mé drahé polovičky). Jsem už taková. Žádný kus oblečení se v mém šatníku moc dlouho neohřeje, protože se rázem celé změním. Prošla jsem si érou sukýnek, šatiček, emo vlnou, punku, princezen...a teď miluju jednoduchost a krajku. A o tom je i dnešní outfit. Jak jsem ze začátku kritizovala chokery, tak teď jich mám pořádnou zásobu a stále si jich pár chci koupit. Mým nejoblíbenějším je teď tento s růži, který jsem si koupila v jednom Butiku na dovolené. Perfektně se hodí ke kabelce. Jako malá jsem červenou zbožňovala, ale poslední dobou jsem ji neuměla nosit. Až teď, kdy si ji nejvíce užiju ve formě doplňků :)
Kraťasy jsou z letních výprodejů jako vlastně úplně všechno z tohoto outfitu - krom bot. Ty nosím už několik let :)




A pokud vám přijde, že mám divné nohy, tak ano :D mám je napůl spálené a napůl jsou ve stínu a na sluníčku ..to se stává :)  A taky si můžete všimnout moji krásné celulitidy, ale na tu už sral pes :D Retušovat ji nebudu (vlastně ani nemůžu, nemám noťas).  Má ji každá druhá slečna, tak proč schovávat něco, co je bohužel tak nějak přirozené. Ano..a taky vím, proč celulitidu nemají muži - protože to je hnusné :D :D
kraťasy + tričko + krajkové tílko - H&M, sandálky - Marco Tozzi, kabelka - Calliope, choker - New fashion


















Co jím, když jím..a pár mini receptů

$
0
0
Ahooj!

Už dlouho jsem taky nepublikovala svůj žrádelníček. Od té doby, co bydlím v Praze jím tak nějak více ukázkově. Nemám tendence se přežírat chipsy, bonbóny a čokoládou. Zatímco doma na mě nikdo neviděl (a nevidí - takže každý příjezd domů končí nacpaným žaludkem a příšernou depkou, že jsem fakt jako prase:D ), v Praze přece jenom nechci vystavovat svého obřího plameňáka na břiše.
Hodně teď taky vařím a je pravda, že jsem omezila všechny ty kebaby, mekáče, čínské nudle, polívky z pytlíku a bagety. Naopak jsem našla zalíbení v avokádu, tofu a ovocných salátech.
 


Donuty mě vždycky nalákají na to, jak vypadají, ale nikdy mi pak nechutnají :D Takže se fakt musím přemáhat, abych je vůbec snědla.

..a to samé muffiny :D Za celý život mi chutnal jen jeden muffin - a to takový obří z Lidlu, když byl nějaký zahraniční týden a muffiny se prodávaly v balení po dvou.


Klasická snídaně...bílý jogurt, ovoce, ovesné vločky a mražené maliny♥


Řecký čokoládový jogurt, ovesné vločky, banán♥ to jako můžu. Míchaná vajíčka jsou pak typická snídaně mýho kluka♥





Není nad domácí jahody. Vždycky, když někde vidím stánek s domácím ovocem a zeleninou, ráda tam zavítám...Ani ceny mě neodradí. Třeba takové jahody jsou totiž 10x lepší než ty kupované v Kaufu, Tescu, Albertu. Jde na nich poznat, že jsou domácí. A hlavně nejsou ta shnilé či plesnivé jako ty z obchoďáku.

"Zlatooo, dneska jsem byla v obchodě a koupila jsem mrkev, jahody, borůvky, salát...samé zdravé věci...a dokonce se mi povedlo nezhřešit a nekoupit žádné chipsy ani sladkosti"
"Proboha prooooooooč????" :D :D 



Absenci toastovače a topinkovače jsem vyřešila po svém - toast zapečený se šunkou, sýrem a rajčaty. Mňam♥





Celozrná tortila se sušenými rajčaty, špenátem na cibulce a parmezánem.


Dělala jsem si zdravé waffle - cottage, ovesné vločky, parmezán, vajíčko. K tomu avokádo a cottage a říkám vám, že mi tato verze wafflí vůbec nechutná. Je to možná zdravé, ale ještě stále jsem nedospěla do fáze, kdy jsem ochotna obětovat chuť za zdravou potravinu.


Všimli jste si, že žádná blogerka nikdy nesdílela fotku knedlíku a omáčky? :D Haha, budu první a jediná. Toto ale sdílet musím. Vynalezla jsem svoji vlastní "kuře na paprice" omáčku a všichni, co ji zatím jedli, vylizovali talíře :D 

A zrovna taky mám období "miluju chřest"...


Těstoviny se smetanovou omáčkou.
Osmažte si cibulku, přidejte nakrájené cherry rajčata, česnek a olivy. Následně zalijte italskou smetanou na vaření,  přidejte italské bylinky, oregáno...a #foodporno je hotové :D 


Pikantní bulgur si kupuju v Lidlu a zbožňuju ho. Je prý veganský :D ale hlavně je hrozně dobrý! Určitě doporučuju!


Špagety s bazalkovým pestem a rajčaty...Na recept koukněte TADY



Miluju grilovaný hermelín, pečené brambory a grilovanou zeleninu ♥ Hermouš naložím do grilovacího koření, přidám olej a nechám uležet. Následně ho ugriluju v troubě.



Když avokádo, tak s česnekovým kořením citronovou šťávou, solí a Cottage a rajčaty...



Micelární voda Astrid - nejlepší, kterou jsem kdy objevila! [Recenze]

$
0
0
Krásný pátek!
Dneska tu pro vás mám další recenzi z kategorie Astrid. Když mi přišel tento balíček, doslova jsem juchala nadšením. Všechny odličováky mi zrovna došly, a já měla chuť vyzkoušet něco nového, ale nevěděla jsem co. Že tento balíček bude tím nejlepším, co mi kdy Astrid zaslal, a že se pro produkty budu pravidelně vracet do drogerky, jsem nečekala. Na micelárky jsem totiž hodně háklivá a kritická.



Micelární voda 3v1 SOFT SKIN pro suchou a citlivou pleť. Suchou pleť nemám. Spíše smíšenou. Ale to nevadí. Na vodě mi hrozně vyhovuje, že příjemně voní, není příliš mastná ani "suchá" a že jedním přejetím po obličeji dokázala makeup krásně odlíčit. Oči z ní neštípou, zbytečně obličej nemastí ani nevysušuje. Poradí si i s voděodolným makeupem, což oceňuju! A hravě odlíčí i tmavé a výrazné líčení či matné rtěnky. Lahvička mi vydržela cca měsíc, což je taková klasika. Stojí okolo stovky, ale často bývá ve slevě třeba v Tetě nebo v Tescu či DMku.



Dvojfázový odličovač očí a rtů s obsahem mandlového oleje a určen pro všechny typy pleti. Tento frajer jel se mnou na dovolenou a měl těžkej úkol - odlíčit všech těch 10 vrstev voděodolné řasenky, které se za ten den nakupily. Zároveň jsem od něj potřebovala, aby nevysušoval a nepodporoval tak loupání opálení. Vzhledem k tomu, že na dovolené jsem se odličovala trošku častěji než obvykle (doma jednou denně, tam 2x - oči), doufala jsem, že na něj nebudu alergická, citlivá a že to nějak moje oči neodnesou. Všechny očekávání splnil na jedničku. Perfektně a rychle odlíčil, hydratoval, zanechával pokožku v pěkném stavu, nevysušoval ani nemastil. A já mu musím dát hodnocení 1! Výdrž je cca 2 týdny.


Posledním produktem je tento Beauty Elixir - hedvábný pleťový čistící olej. U tohoto produktu už tak nadšená nejsem, protože nejsem tak úplně cílová skupina. Moje odličování končí buď mlékem nebo micelárkou, pak obličej doodlíčím vlhčeným ubrouskem a pleťový olej je už zase trošku jiná liga. Je pravda, že ho stačilo nanést na obličej, nechat chvilinku působit, a pak setřít tampónkem makeup, ale pro mě je daleko pohodlnější používat micelárku. I když je pravda, že i tento olej je hodně dobrý a kvalitní produkt a určitě si své fanoušky najde, protože odličuje fakt skvěle :)


Shrnuto, podtrženo....tyto odličovací produkty mi udělaly neskutečnou radost a moc ráda se k ním vracím. Už jsem si je dokonce nakoupila do zásoby. Pokud chcete něco, co odlíčí neodlíčitelnou řasenku, tak jsou to právě micelárka a dvoufázový odličovač. Pokud sháníte něco levného, tak taky doporučím právě Astrid :)

Jen tak si utéct na víkend do Itálie...

$
0
0
...Není nad to se jednoho dne prostě sebrat, sbalit si věci a vypadnout pryč...
...Utéct té každodenní realitě, každodennímu krajíci chleba, šálku čaje...
....Udělat něco nezodpovědného, velkého a nevhodného....
....Neohlížet se na to, co je správné a co je žádoucí. Co by si přáli ostatní, co na to ostatní říkají, jestli to schvalují nebo naopak kritizují...
...Vždycky jsem byla takový ten utíkací typ. Pálila jsem mosty a dělala velká rozhodnutí. Ale na co jsem byla vždycky hrozně posraná, bylo cestování....Nikdy jsem neměla koule, se prostě sebrat a někam odcestovat. Ať už na pár dnů či na měsíc. Nikdy jsem nenasbírala odvahu odjet na Erasmus, udělat si vlastní dovolenou....uměla jsem dělat velká rozhodnutí jenom s domácí půdou pod nohama...




Když jsem minulý týden slavila svoje 26. narozky, cítila jsem, že i když jsem stále hrozně nedospělá, přece jenom ve mně to malé dítě navždy umřelo. Zatímco dřív jsem se na svůj narozeninový den vyloženě těšila, ráno si dávala budíček, abych ho celý neprospala, milovala všechny ty gratulace, snídala zmrzlinu a všem dokola připomínala, že mám narozky, letos to bylo jiný. Tak nějak bez očekávání. Od rodičů jsem shrábla tašku s oblečením, které jsem si sama koupila, od babičky peníze, poděkovala všem, kterým pípnul facebook a zaspamoval jim celou stěnu faktem, že mám narozky...a tak nějak nic nečekala, v nic nedoufala. Den jako každý. Až s tím rozdílem, že když jsem se konečně vlakem plným dětí (které nemám ráda) dokodrcala do Prahy, sedla si pod koně s obřím kufrem a čekala, až mě vyzvedne muž z práce, mě prostě zčistajasna posral pták. Poprvé v životě. Pobavená hořkostí situace jsem se začla smát, a tak jsem si ani nevšimla přicházejícího muže, který už z dálky na mě hulákal "zapni si Bluetooth". >> Zobrazit obrázek >> 1.- 3.9 Víkend v Benátkách, Kejtička & Lukášek."Zlatoo, pamatuju si, jak si loni říkala, že by sis přála oslavit narozeniny v Benátkách. A taky sis na instagramu posteskla, že bys chtěla k moři...přemýšlel jsem, jak to zařídit, když teď není moc času, a pak mě to trklo".... Bylo to krásné, romantické a neskutečně pozorné gesto. Vždycky jsem snila o muži, který bude umět číst mezi řádky, vnímat mé projevy..a náhle se mi to vyplnilo.
Nebudu vám kecat. I když mě zalila slastná vlna jménem "cestování a moře", cítila jsem obří bodnutí u srdce jménem "zodpovědnost, učení, v neděli bys měla jet za rodinou. Teď tě potřebují". Nebudu kecat. Celý ten týden, kdy se můj muž těšil a odpočítával minuty, já nedokázala sundat to těžké břemeno zodpovědnosti a výčitek, že se jedu na víkend flákat. Zrovna v tu nejméně vhodnou dobu. Do toho mě ještě tížilo zjištění, že v Benátkách budou šílené deště a 18°C a začaly mi opět tradiční křeče v břiše, které jsou takovou tou známkou toho, že mám příšerně moc stresu a potřebovala bych vypnout...


Najednou tu byl den D. A všechno jako by se změnilo. Všechny hloupé komentáře jsem hodila za hlavu, stejně jako státnicové otázky, nikomu nic neřekla, sbalila si tašku a pláštěnku a jela. Na víkend do Itálie....

Vím, že je to se mnou někdy hrozně těžké, snášet moje nálady a souboje moji slabé vůle a výčitek z nezodpovědnosti. Vím, že je těžké čelit mým výbuchům, kdy vlastně ani já sama sebe nedokážu uklidnit...ale ve finále vám řeknu, že víkend s určitou dávkou "mámvpičismu" byl přesně to, co jsem potřebovala. Hodit všechno za hlavu, včetně šamponů a  kleštiček na řasy, Prostě čau...a kdo má nějaké komentáře, ať je raději rychle polkne. Bylo to tak osvobozující a příjemné.










Jak sojové mlíko nemám ráda, tak v té itálii bylo úžasné



Program zněl jasně - ráno koupačka na pláži v Lido di jesolo, odpoledne do Benátek. Jenže když mi teploměr ukazoval, že je venku 11°C, trošku jsem mrzla. Nakonec se počasí vyčasilo, slunce začalo svítit jako uprostřed léta, a všichni se začali pomalu soukat do plavek. Kromě mě. Spíše než koupačce jsem podlehla prohlídce města, a tak jsem si celé Lido di Jesolo prošla křížem krážem, nakoukla do místních butíků, pokochala se italskou módou, prohlídla si okolí a samozřejmě si i odnesla 2 taštičky s nákupy. Den jsem si užila nejvíce, jak to šlo. K večeru jsme pak zamířili do Benátek. Ale přesun z místa A do místa B + 15km v nohách, mě natolik zmohlo, že jsem usínala za chůze a měla fakt těžkou krizovku. Ta odešla ve chvíli, kdy se nad námi začaly honit zlověstné mraky, a tak nějak začal boj o nezmoknutí. Doběhneme rychleji na náměstí St. Marco nebo zmokneme jak ščuři? 












Pokud máte pocit, že jsme jenom jedli, tak máte pravdu. Ráno jsme si udělali povinnou zastávku na italskou kávu a snídani, na pozdní oběd zamířili do restaurace na těstoviny Carbonara, které miluju, ale sama je neumím připravit tak, aby mi šmakovali jako v Itálii a na pizzu. V noci jsme se pak schovávali před bouřkou v jedné menší kavárničce v Benátkách, kde jsem zkoušeli místní zákusky. Na zmrzlinu bohužel nevyšel čas. Jestli mám říct den, kdy jsem se za poslední dobu nejlépe najedla, tak to je právě sobota :D 

Fotek z Benátek moc nemám. Kvůli počasí bylo šero, což je nejhorší doba na focení. Nakonec jsem nastavení foťáku aspoň trošku vykoumala, a tak pár fotek vzniklo. Noční Benátky jsou krásné, ale děsivé. Zvláště když prší a je bouřka. Celé náměstí je pod vodou a vy chodíte temnými uličkami a vlastně ani moc nevíte kam jdete :) Má to svoje kouzlo, ale sama bych se asi bála té temnoty. 

Ten víkend byl přesně to, co jsem potřebovala. A jak jsem se dřív svého narozeninového dárku bála, nakonec to bylo to nejlepší a nejpěknější, co bych si vůbec mohla přát :) A já svému drahému děkuji. Děkuji taky za to, jak mě zná, a tak nějak mě jako jediný dokáže vytáhnout ze stavu úzkosti a stresu :)














L'Oréal Professionnel Série Expert Nutrifier [Recenze]

$
0
0
Ahoj!


V červenci jsem si na notino.cz koupila šampon, masku a kondicionér L'Oréal ProfessionnelSérie Expert Nutrifier. L'oréal je moje nejoblíbenější značka přípravků na vlasy a pravidelně si jejich produkty kupuju. Vyzkoušela jsem hned několik různých řad - ať už na ochranu proti sluníčku, keratinovou řaduči Absolut repair lipidium.



Řada Expert Nutfifier je pro oslabené, poškozené a suché vlasy, neobsahuje silikony a je obohacená o glycerol a kokosový olej. Ze začátku jsem byla trošku na vážkách, protože šampony bez silikonů mým vlasům nevyhovují, nejdou pak rozčesat, vytvarovat a celkově jsou nezkrotitelnéa nepříjemné na dotek. Naštěstí to ale nebyl tento případ.

Šampon vlasy pěkně vyživuje, zjemní je, ale zároveň nejsou mastné a nezatěžuje je. Jsou příjemné na dotek a nijak zvlášť se nemastí (v mém případě to znamená, že mi vydrží i dva dny). Co mi trošku na šamponu vadí, je, že smrdí. Fakt moc. Ale naštěstí to rychle vyčuchne - resp. maska i kondicionér voní pěkně, a tak to přehluší :)



Kondicionér je pro mě nezbytnost. Používám ho při každém mytí vlasů a vždycky ho nechám tak 2 min. působit. Vlasy jsou pak jemné, jdou snadno rozčesat, příjemné na dotek. Nejsou zatížené, ani těžké. Hezky se lesknou, nekloužou. 


Masku jsem používala hlavně na dovolené, kdy byly vlasy pod přímým zásahem sluníčka. Stejně jako kondicionér, ani maska vlasy nezatěžovala, nemastila (ale přiznávám, že masku většinou dávám jenom do konečků a do délek) ani nevysušovala. A co je velkou výhodou - vlasy nepramínkuje.


Celkově tuto řadu považuju za zdařilou. Hodně mi pomohla s vysušenými vlasy od každodenního žehlení a od zásahu sluníčka. Šampon jsem používala denně/každý druhý den a kromě zápachu mi na něm nic nevadilo. Pokud bych teda měla říct finální verdikt, opět se mi potvrzuje, že produkty značky  L'oréal jsou pro mé vlasy prostě nejlepší. Nejvíc mi vyhovují a žádný doposud nebyl pro mě zklamáním.
Navíc jsou taky cenově dostupné 500ml šamponu stojí 219,-, maska 229,-, kondicionér 195,-Kč.



Jen červená to může být

$
0
0
Přeji krásnou neděli :)

Mám pro Vás další outfit - tentokrát ještě z léta. Z takového toho dne, kdy se potíte i při zapínání podpsenky a při každém kroku funíte, jak stádo prasátek. Vedro a dusno poznaly i moje vlasy, které si můžu klidně i 10x vyžehlit, ale jakmile je trošku vlhko, rázem se měním v ovci a někdy by se za ty vlny nemusela stydět ani průměrná afričanka :D

Na sobě mám svoje oblíbené roztrhané jeany s plameňákem (důvod koupě nebyly ty jeany, ale plameňák, rozumíme si) ze Stradivariusu, kde si kalhoty kupuju fakt ráda, ale s velikostí to je vždycky hrůza. Do kabinky si vždycky beru rifle od vel. 36 až do 42 a doufám, že do nějakých z nich se narvu :D Doma už mám totiž všechny velikosti :D Nákup triček jsem tam ale vzdala. Ani jedno mi nikdy nesedělo - všechny jsou na mně moc krátká, široká, úzká nebo divná, což je škoda, protože Stradivarius je teď tak nějak můj nejoblíbenější obchod - má originální a pěkné věci.
Mou nejoblíbenější letní kabelkou pak byla tato červená z Calliope, na kterou jsem nedokázala přestat myslet, a tak jsem se pro ni vracela. Nakonec jsem ji celé léto tahala úplně všude. Jeden z nejoblíbenějších kousků vůbec. Stejně jako zlaté boty, které se mnou nachodily snad stovky kilometrů. Vůbec se mi nechce tyto kousky pomalu zavírat do krabice a vytahovat zase příští rok. Já ten příchod podzimu nesu vážně těžce :D




Kalhoty - Stradivarius, boty - Butik (Maciejka), kabelka - Calliope, choker - ebay, tílko - New Yorker






Na náramky jsem neskutečně ujetá. Když žádný nemám, jsem nervózní. Teďka jsem totálně podlehla náramkům Javaher, kterých mám plnou krabičku se šperky. Jsou prostě úžasné.






O tom, že za každým vztahem dělám pomyslnou tečku

$
0
0
Přeji hezké úterý :)

Za poslední dobu jsem hodně přemýšlela. O tom, kam já a můj život směřuje. Kam mě život v Praze posunul, co mi dal. A jaká vlastně jsem. Někdy tak trochu ukvapená a vystrašená - řekla bych. Milující velká gesta.




Vždycky jsem byla ten typ holky, který potřeboval dělat pomyslné tečky za každou etapou svého života. Někdy klidně i vykřičník, vynechat odstavec a začít od začátku...
Každý můj nevydařený vztah (jakýkoliv...i přátelský) znamenal neskutečně silnou potřebu utéct, zahodit všechno za hlavu. Pamatuju si, jak jsem ve čtvťáku na gymplu žila svůj splněný sen, vidina výšky mě děsila. Chtěla jsem zůstat v Ostravě, abych nepřišla o svou partu, která byla v té době taková moje druhá rodina. Bylo nás 6 a podnikali jsme spolu úplně všechno. Jenže jak to tak u smíšených skupinek bývá, lidi se do sebe občas zamilujou a všechno se rozpadne. Tehdy to nevyšlo a já tak nějak přišla o nejlepšího kámoše, lásku a romantickou představu o tom, že chlapi jsou princové. Se zlomeným srdcem, ze kterého jsem si mohla udělat trampolínu a nechat HO po něm skákat, jsem učinila velké rozhodnutí. Tehdy jsem se dostala na výšku do Plzně a byla na 100% přesvědčená, že odejít přes celou republiku, je to nejlepší řešení. Nechat za sebou všechno tak jak je a začít znovu. Tehdy mi v tom zabránili rodiče, kteří přišli s alternativou - půjdu do Olomouce. První návštěva Olmíku rozhodla. To město jsem si zamilovala od prvního okamžiku! Byl to útěk sice jenom 120 km daleko, ale stál za to. Začal mi nový život...a vlastně jsem ani celou republiku nepotřebovala.

Když jsem se rozešla se svou první dlouhodobou láskou, utekla jsem do Turecka, vyplnila přihlášku na Erasmus....začala snít o životě ve Francii. Hlavně pryč z Olomouce. Tehdy mi i Česká republika byla malá. Ale nikdy jsem ji neposlala. Pokaždé přišel dobrý nový důvod tady ještě chvilku zůstat Chvíli jsem se svými přesuny bojovala, a pak přihlášku vyplnila znovu. Tentokrát Miláno a tentokrát s přesvědčením, že je na čase začít znovu. Den před deadlinem jsem ale poznala jednoho kluka. Nevím, co na něm bylo tak výjimečné, nevím, co se stalo, ale jediné odpoledne, těch 6 společných hodin mě donutilo kvapem přihlášku vymazat a zůstat tam, kde jsem. Nevěděla jsem proč, ale ten pocit byl fakt silný...

S tím klukem jsem doteď. Zažili jsme si svoje vrcholy a pády a ve chvíli těch největších pádů jsem udělala rozhodnutí. Po škole se stěhuju do Prahy. Už tak jsem přišla o svůj italský sen, nenechám se připravit o život v Praze, který jsem si od prváku vysnila. Takže ať jde se mnou nebo ne, já se budu stěhovat. Jenže on byl rychlejší. Dřív, než jsem stihla otevřít zákon a naučit se státnicové otázky, on podepsal pracovní smlouvu v našem hlavním městě. Utekl se mnou. Utekl dřív než já. Tam, kde jsem chtěla i já utéct. 

Nevím, jestli ještě v budoucnu budu někam utíkat..možná někam za hranice nebo spíše zůstanu u dovolenkového režimu, ale teď je pro mě Praha domov. Nejtěžší je vždycky si sbalit kufr a odjet domů, za rodiči. Nejraději bych si je přestěhovala do Prahy, abych tu mohla zůstávat a zároveň být s nimi. Je hrozně moc důvodů, proč se k našim vracet, jezdit za nimi. Chybí mi, i když si občas skáčeme po hlavě. Ale vždycky když to jenom trochu jde, při každé příležitosti stejně uteču zpátky do Prahy. Klidně i na jeden den...jako třeba minulý týden....jen tak..udělat si procházku a užít si hezké odpoledne...a pak zpátky do Moravskoslezskéo kraje.








S Lukem jsme si udělali výlet směr Vítkov, projít na Žižkov, obejít pár obchůdků a nakonec zamířit do Cafefinu na večeři. 
Moc kaváren v Praze neznám, znám jen tu svoji jednu oblíbenou, kde se hrozně ráda vracím, protože lepší dorty a chai latté jsem ještě nikdy neměla! A taky jsem se rozhodla vám tu hodit svůj outfit - jednoduchý, poněkud jarní a pro mě absolutně netypický. Růžová barva? Asi jsem ji právě dala šanci.




bunda - F&F, boty - Baťa, kalhoty + tílko - New Yorker, kabelka - C&A




Nové kosmetické úlovky - Kiko Milano

$
0
0
Přeji krásný pátek :)
Když člověk jede na dovolenou do Itálie, je tak nějak nezbytností si najít v okolí obchůdek s kosmetikou KIKO a mrknout do něj . U nás je je tato značka dostupná pouze v omezeném množství, což je hrozná škoda. Co se týká cen, jsou takové normálné - seženete jak produkty za pár kaček, tak i něco dražšího. V ČR jsem tyto produkty objevila pouze na stránkách www.kikolady.cz, ale doposud jsem tam nic neobjednávala, takže nevím :) Pokud někdo máte zkušenosti, napište mi do komentářů :)



Nejoblíbenějším produktem této značky pro mě asi navždycky zůstanou oční stíny, které nemají konkurenci. Parádní pigmentace i výdrž a hlavně nepráší. Stříbrný a zlatý stín, jako podklad skoro každého líčení, už používám jenom z Kiko anebo jsem teď nově objevila značku Wjcon.


Při zářijové návštěvě Lido Di Jesolo jsem si zjistila, že ve městě je obchůdek s touto kosmetikou, a tak jsem drahouše nechala na pláži a utíkala utratit nějaký ten peníz :D Co jsem si odnesla?Voděodolnou řasenku Luxurious Lashes, která je tak voděodolná, že ji prostě neodlíčíte. Nevěřila jsem, že bych někdy narazila na něco kvalitnějšího, než je moje nejoblíbenější Maybelline Colossal Volume, Waterproof, ale skutečně se tak stalo. Má příjemný kartáček, dobře se nanáší, dělá objem a vydrží úplně všechno. Podrobná recenze bude!


Dále jsem pak sáhla po séru na růst řas 30 days extension, které zatím testuju, tak jsem zvědavá. Doposud jsem zkoušela Realash a takové to sérum z Rossmanna, ale nejvíce mi así na řasy vyhovuje vitamín E (natírat do řas) a ricinový olej.


Rtěnek není nikdy dost, a tak jsem si pořídila tento lip marker a výdrž je taky neskutečná. Krásně vypadá na rtech a nejspíš tu ještě přidám podrobnou recenzi. Celkem lituju, že jsem si těch produktů nekoupila víc - o to větší motivace, se zase brzo do Itálie vrátit :)


Jinak na další recenze kiko výrobků můžete mrknout tady: >>KIKO RECENZE

To, že nosím růžovou, neznamená, že mám růžovej život

$
0
0
V každém životě se občas stane něco, co vás srazí na kolena. Co vám změní přístup k životu. Tak nějak prozřete a uvědomíte si, co je skutečně důležité.
Doposud jsem byla člověk, který se neustále za něčím hnal. Překonával překážky jednu za druhou bez ohledu na to, kolik zubů si vylámal a kolik kostí zlomil. Hledal smysl života v tom, dokázat něco víc, mít něco víc. Hnala jsem se za úspěchem, kariérou, za tím, abych měla zajímavý a pestrý život a uspokojila nejenom svoji touhu být tak nějak ve všem dobrá, ale abych i zajímavě vypadala. Nějak jsem si zapomněla uvědomovat, že dělat všechno, je někdy to samé jako nedělat nic. Zaměřit se na jedno a neuvědomit si, že skutečná podstata života tak nějak z lidského uvažování vymizela. 




Pamatuju si to jako dnes... 2 měsíce zpátky... Jeden telefonát a všechno se změnilo. A já začala na život pohlížet z trochu jiné stránky. Najednou jsem musela přehodnotit svoje priority, svoje zájmy a být tou silnou, co ji nic nezlomí. Tvářit se, že je život krásný, že je všechno v pohodě...a to, jestli v noci brečím do polštáře už byla moje soukromá věc, o které nikdo neměl vědět. 

Přiznávám, že poslední dobou jsem začala všechno řešit trošku jinak. Přestala jsem se za něčím hnát, přestala jsem se snažit každému ukázat, v čem jsem zrovna v této chvíli dobrá. Polevila jsem. Mít několik vysokoškolských titulů, statisíce na účtu a skříň plnou věcí a moct machrovat tím, jak se mám, je věc krásná, ale třeba takové zdraví si za nic z toho nekoupíte. Nikdo vám nevrátí mládí, nikdo vám nevrátí chvíle, které jste sice prožili, ale přes samé "povinnosti v hlavě", jste si je nestihli užít. Nikdy jsem nedokázala promarnit čas. Dělala jsem hromadu věcí najednou, byla zavalená nesmysly. Nedokázala se na nic těšit, protože mi v hlavě blikaly povinnosti a starosti. Ale tomu je tak nějak konec. Nenechám se rozházet neúspěchy, stejně jako nenechám povinnosti, aby mi braly ty krásné okamžiky v životě, které zažívám. A tak nějak jsem se rozhodla, že je na čase začít dělat nic. Na chvíli. Zatímco jsem lítala do práce i během toho, co jsem dojížděla na výuku do školy, posledních pár dnů před zkouškama brala pracovní akce, a pak jsem vyčerpáním usínala nad zákony, ale věděla jsem, že spánek je pro slabochy a já musím makat, teď si dávám nějakou dobu pohov. Pohov, kdy budu sedět s nohama na stole, popíjet kafe a čist knihu. Protože já už nevím, co je to kniha. Koukat na filmy a nabírat síly a psychickou pohodu. Nabírat síly na to, aby jednou všechno dobře dopadlo :) A já se mohla dále rozhodovat podle svého, co se životem :)

bunda - F&F, kalhoty + tričko - New Yorker, kabelka - C&A, boty - Baťa

Co se týče outfitu, všechny tyto kousky jsou v mém šatníku nové a velmi oblíbené :) Bundička je z podzimní kolekce F&F a i když je růžová, miluju ji :)









Ahoj, župánková sezóno!

$
0
0
Ahooj:)

Podzim už je tady a nám nezbývá, než se s tím smířit, že jo. Ani pozdní dovolená či topení v bytě na 30°C tento fakt nezmění (nene, já si saunu v baráku nedělám, když jsou naši v práci..nene). Někomu možná studenější počasí vyhovuje, ale já to beru těžce. S příchodem studených dní na mě každoročně padá taková ta studená depka a pocit, že to nejpěknější pro letošní rok skončilo. Je však ale něco, co mi to neoblíbené období vždycky hodně zpříjemní - a to je županová & papučková sezóna.


Jestli je nějaký kus domácího oděvu, který opravdu zbožňuju, tak to jsou župany.  (třeba jsem zjistila, že nevlastním žádné tepláky, ani šustáky..a krom barevných kraťásků ani nic domácího, takže nějak nejsem vybavená na zimu ani na to, být ženou v domácnosti, což v této chvíli jsem :D). Župánků mám doma hned několik - na léto i na zimu, huňáče i ty hezké, na romantický večer u filmu a s vínem (v tomto případě doporučuju spíše černý župan – červené skvrny od vína se blbě perou, stejně jako ty mastné fleky od brambůrků).

Bez čeho se dále neobejdu, jsou papučky.Čím chlupatější, roztomilejší a šílenější, tím lepší:) Jestli máme s mamkou na něco talent, tak je to shánění těch nejšílenějších a nejňuňatějších bačkůrek na světě :D Letos jsem se třeba zakoukala do kolekce Lascana, která přišla s oveččíma botkama♥ Často taky nakupuju v F&Fči v H&M, kde pro změnu mají kolekci s Mickey Mousem. A pokud vám infantilnost nic neříká, přidala jsem pár tipů na "dospělácké" kousky z Manga.






Na výletě v Drážďanech + tipy pro návštěvníky

$
0
0
Ahooj :)

O víkendu jsme si s drahou polovičkou udělali výlet do Drážďan. Německem jsem projížděla už několikrát, německé benzínky na dálnici a jejich záchodky tudíž znám dokonale, ale tentokrát to chtělo jít Německo navštívit trošku víc a ochutnat z něj i něco jiného než kafe z automatu a Harribáče z Auto Grillu:D

Výlet jsem organizovala na poslední chvíli, takže jsem si nic moc o památkách nezjišťovala, ale věděla jsem, že když na program dne dám Zoo, budu pochválená :D A ono fakt!

Vyjeli jsme v sobotu ráno z Prahy a po cestě jsme si museli udělat ještě typickou zástavku v obchoďáku, že jo :D Opět jsem si odnesla další kousek z lenochodí kolekce z DMka :) a až na balzám na rty a dudlík, je moje kolekce úplná a dvojitá :) 


Nejprve jsme si zajeli do Zoo, která nás velmi mile překvapila. Byla podobná té v Plzni. Nikde žádný dozor, zvířátka byli blízko a i když je Zoo celkem malá, vyřádili jsme se tak na čtyři hodiny. Za to určitě stáli psouni, kteří jsou prostě neskutečně roztomilí. Velký výběh měli i klokani a lenochod měl volný přístup po celém pavilónu. Takže pokud chcete vidět lenochodí sérii z DMka v reálu, Drážďany jsou jasná volba :D Akorát mám pocit, že německý lenochod není moc lenochodí, ale spíš turbo :D

hele, nečum na mě. Jasný?

špinavý frňáček od řepy :D

Kapybaří rodinka







Následně jsme se přesunuli do centra, kde jsme ochutnali německou klobásu :D a pošmatlali po centru. Když začalo pršet, přesunuli jsme se do nákupáku, kde jsme chvilku juchali nad Primarkem. Šli jsme jenom na čumendu s tím, že v neděli budeme nakupovat celý den....ok...teď už víme, že v neděli se v Německu nic nedělá, takže se ani nenakupuje. Všechno zavřeno. A tak jsme si v úterý udělali výlet do Německa znovu Drážďany jsou hrozně pěkné město. Hodně lidí mi říkalo, že jsem sebevrah, když jedu dobrovolně do Německa.Že mě tam okradou, zabijou  a znásilní uprchlíci :D Ehm. Kromě pána z kebab stánku, jsme tam všude potkávali leda tak Němce nebo Čechy :D A znásilněná taky nejsem. Tak já nevím :D Lidi by asi neměli tolik věřit těm žvástům v televizi a novinách, ale měli by sami přemýšlet. A neustále se něčeho nebát. Myslím, že celkově bychom se měli od nemců spíše učit, než je kritizovat.











kalhoty + bunda - F&F, boty + triko - New Yorker, šála - Cropp, kabelka - C&A



A nakonec pár tipů na výlet do Drážďan: 

Pokud byste se chtěli vydat autem, není problém. Z Prahy to je hoďka a půl, cesta je příjemná (nejhorší je se vymotat z Praglu). Jede se celou dobu po dálnici a dostupnost do centra je taky suprová. Němci jsou dobří a hlavně ohleduplní řidiči(což se o pražácích bohužel říct nedá, jednou se zařadíš do špatného pruhu, a už máš problém se přeřadit...moje nervy). Po celých Drážďanech je hromada podzemek - za parkování se sice všude platí, ale je velice komfortní, že si můžete zaparkovat přímo v centru. Ceny jsou kolem 1,5-2 euro na hodinu. Všechno je přehledné a i když německy neumím ani slovo, neměla jsem problém se orientovat. Problém nastává jenom ve chvílích, kdy jedete v noci po centru, prší, všechno se leskne a je provoz. Navíc cestu neznáte. Ale zatímco v Praze by mě už 3x nabourali, protože jedu moc pomalu, Němci se chovali velice ohleduplně. Btw: a jízda po dálnici je zdarma..zatím :D (a můžete si jet kolik chcete..tak jsem jela 70 :D ). Ztratit se prakticky nemůžete. Všechno je značené.

Ubytování jsme byli v hotelu DORMERO u letiště. Klasická 3 hvězdičková záležitost, ale musím doporučit. S českou nebo Bulharskou 3* to nemá nic společného. Velký pokoj, krásná koupelna, obrovská televize a postel a všechno čisté. Sauna, minibar v ceně :) Takže pokud chcete výlet na více dnů, určitě můžu doporučit:))

Sama vím, že jsem před odjezdem byla dost zmatená. Nevěděla jsem kam, co a jak. Jestli dojedu, trefím, kde zaparkuju a kde budu bydlet, proto vám to všechno sepisuju, protože se to může někomu z vás hodit: )

Celkově je v Německu celkem levno - co se týče oblečení či  kosmetiky (ale o tom bude článek zase příště). Vstup do Zoo byl 12 euro, parkování cca 2 eura/hod. V Mekáči ani nikde jinde se za naše ceny nenajíte, ale s tím se v zahraničí počítá.

Drážďany jsou podle mého hodně pěkné město, takže určitě doporučuju navštívit - památky, Zoo, i nákupy. Navíc je celé město krásně udržované a tak nějak vyspělé.Prostě trošku jinej svět.





















Viewing all 624 articles
Browse latest View live